Jaká je pytlíkovská skořice

Tato skořice pochází se Srí Lanky. Je to typické koření Starého světa, které je velmi léčivé, vyrábí se z ní silice, tinktury, olej. Má kořenně nasládlou chuť a příjemnou vůni, kterou jí dává zejména obsažená sloučenina cinnamaldehyd. Působí na chuť k jídlu, celkově osvěžuje a podporuje trávení.

Aby bylo ve skořici jasno, tak máme na světě:

Skořicovník ceylonský (Cinnamomum zeylanicum) pochází ze Srí Lanky (ostrov Ceylon), pěstuje se však i v jiných tropických oblastech. První úroda se sklízí dva až tři roky po vysazení. Cejlonská skořice je považována za tu nejkvalitnější (z toho nejlepší je z kůry osmiletých keřů). Je silně aromatická.Kůra po usušení tvoří charakteristické tenké svitky, okraje se svinují dovnitř, takže vznikají jakési dvojruličky.

Skořicovník čínský (Cinnamomum cassia) pochází z Barmy, pěstuje se v jižní Číně, Thajsku a Indonésii. Skořice z tohoto stromu se využívala již ve starověku (ve starověkém Řecku). Rostlina může dosáhnout výšky přes 10 metrů, ale na plantážích se řeže a udržuje se na zhruba dva metry vysoký keř. Kůra čínského skořicovníku je hrubší, má červenější barvu a po usušení tvoří pouze žlábkovité trubky nebo pruhy. Skořicovník čínský poskytuje též sušené plody, které jsou známé jako „květy kassiové" a využívají se jako koření.

Léčivá síla skořice:

pomáhá krevnímu oběhu, snižuje krevní tlak, zmírňuje krvácení z nosu a silné menstruace

zlepšuje trávení - štěpí tuky, zlepšuje metabolismus tuků a cukru u lidí s cukrovkou, zahřívá a stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjmy, nevolnosti, nadýmání

podporuje chuť k jídlu

zevně se používá proti revmatismu

má dezinfekční a antibiotické účinky, ničí bakterie

používá se jako prostředek proti nachlazení, kašli, chřipce. Několik kapek skořicové silice do vroucí vody stačí na inhlaci ři onemocnění dýchacích cest

zlepšuje náladu

Náhled do historie:

Zmínky o skořicovníku pochází již z Číny 4000 let před n. l. Jako léčivo i aromatickou přísadu ji používali staří Egypťané. Také ve starověkém Řecku byla skořice známá a Řekové přikládali jejím léčebným účinkům velký význam, avšak nevěděli, odkud pochází. I sám Aristoteles se domníval, že ji z neznámých zemí přinášejí obrovští ptáci, jimž ji z hnízd s nasazením života loupí odvážní Arabové. Až jeho žák Alexandr Makedonský poznal skořicovník při tažení do Indie. Skořice byla vzácná a drahá, a tak se o ni vedlo mnoho bojů. Na západě byla dříve známá pouze skořice čínská. Od 16. století se díky objevitelským cestám začíná dovážet i ceylonská. V r. 1580 ovládli Cejlon Portugalci, kteří tvrdě utlačovali místní obyvatele, aby zajistili Evropě dostatek skořice. Od r. 1632 se stále více na Cejlonu začínají prosazovat Nizozemci, kterým se podařilo zavést monopol na cejlonskou skořici. Později přenesli její pěstění také do Indonésie, která je dodnes jedním z jejích největších producentů. V českých zemích byla skořice známa od 15. století.

Recept na buchtu – hraběčin skořicový závoj:

Těsto: 45 dkg polohrubé mouky, 15 dkg cukr muscovado, 4 žloutky, 4 bílky, 1 máslo, jeden kypřící prášek bez fosfátů, // Nádivka: strouhaná jablka, rozinky, ořechy, skořice mletá, 15 dkg cukru muscovado

Postup: mouku, cukr , 4 žloutky, 1 máslo a kypřící prášek smícháme v těsto, které rozdělíme na dvě půlky. Jednu polovinu těsta dáme do ledničky ztuhnout a druhou polovinu rozválíme na vymazaný a vysypaný plech. Na toto těsto rozložíme nastrouhaná jablka, která ochutíme rozinkami, ořechy a mletou skořicí. Poté ušleháme 4 bílky a sníh smícháme s 15 dkg cukru a tento rozetřeme na jablka. Nakonec vytáhneme z lednice druhou polovinu těsta a na hrubém struhadle nastrouháme rovnoměrně na jablkovou nádivku. Pečeme v troubě asi 30 minut. ---vynikající---

Dovozce: Bio nebio s.r.o., Průmyslová zóna 103, 267 51 Bavoryně

Minimální trvanlivost: 8/2025
Země původu: Madagaskar