Složení: ŽITO ozimé*. *produkt kontrolovaného ekologického zemědělství

Alergeny: Lepek

Skladování: Skladujte při teplotě do 25°C a relativní vlhkosti vzduchu do 70 %.

Legislativní zařazení: Obilný mlýnský výrobek - obilovina pro přímou spotřebu.

Výrobce/dovozce: PRO-BIO, obchodní společnost s r.o., Lipová 40, 788 32 Staré Město, okr. Šumperk

Výživové údaje na 100 g:

Energetická hodnota 1 522 kJ / 360 kcal

Tuky: 1,6 g

z toho nasycené mastné kyseliny: 0,2 g

Sacharidy: 70,0 g

z toho cukry: 1,1 g

Vláknina: 13 g

Bílkoviny: 9,7 g

Sůl: 0,01 g

Žito seté – obilí starých Slovanů, pro které bylo typickou plodinou, podobně jako oves pro germánské kmeny. I když bylo postupně z lidské stravy vytlačeno výnosnější pšenicí, zůstává i dnes druhou nejdůležitější chlebovinou. Svou nízkou náročností na klimatické podmínky je nejvíce rozšířeno v zemích s mírným a chladným podnebím. Je často pěstováno v ekologickém zemědělství.

Žitná mouka je základní složkou chleba, perníků a perníkových produktů, je také využívána na přípravu těstovin. Žitná mouka obsahuje dostatek lepku na přípravu vhodného chlebového těsta. Samožitný chléb neboli „pumprnikl" má oproti pšeničnému silnější kůrku, drobnější póry a pevnější střídku. Je hutnější a šťavnatější, s intenzivním aroma. Je sytý a vyznačuje se delší přirozenou trvanlivostí. Kromě mouky se do jistého druhu křehkého chleba používají celá žitná zrna. Pražená semena jsou prodávána jako tzv. žitovka nebo jsou základem tmavé kávoviny (melty). V Americe se ze žita destiluje jeden druh whisky, u nás žitná kořalka známá pod jménem „režná".

ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB

– obsahuje pouze žitnou mouku, vodu, len, sůl a kmín. Žitný chléb má mírně nakyslou chuť a je poměrně těžký a hutný (není vyhnán do velkého objemu umělým kváskem). Má delší trvanlivost než klasický chléb.

Tento žitný chléb nezatěžuje trávící orgány a je proto velmi vhodný pro diabetiky a u jiných metabolických onemocnění. Nejdůležitějším prvkem, který žitný chléb obsahuje je calcium fluoratum (fluorid vápenatý). Tento prvek je hlavní stavební složkou zubů a kostí. Tím, že je tělu tento prvek vlastní, přisvojí ho z tohoto přírodního zdroje lépe, než z uměle vyrobených tablet. Při pravidelné konzumaci tohoto chleba, není tedy třeba dávat dětem fluor ve formě tablet. Je tedy velmi vhodný zejména pro těhotné a kojící ženy, děti a nemocné trpící řídnutím kostí bolestmi páteře...

Další předností celožitného kváskového chleba je: netloustne se z něj (žito působí na nervový a svalový systém, tuk se tvoří z pšenice), čistí krev, vyživuje nervový systém, posiluje svalový systém, většinou nezpůsobuje nadýmání a zácpy, regeneruje trávící orgány, nezahleňuje...

Zbylý kváskový chléb můžeme použít do polévek, na přípravu „kysela", k zahuštění omáček, na strouhanku. Velmi chutné je použít jej do bramboráků místo mouky (namočíme jej v přebytečné bramborové šťávě přímo v misce kde máme nastrouhané brambory a rozmačkáme).

Skvělý pradávný a nejjednodušší recept najdete ZDE.

KVÁSEK

Kvásek je na rozdíl od droždí přirozenou substancí, která se používá 5000 let. Vzniká smícháním mouky a vody, kdy se nechá 3 dny kvasit a každý den se „přikrmuje" Za příznivé teploty dojde k přirozenému kvašení těsta. Vzniká přírodní kyselina mléčná, která vytváří typické chlebové aroma, je přirozeným konzervantem a navíc bakterie kyseliny mléčné produkují antibioticky účinné látky, které posilují naši střevní mikroflóru a tím i naší imunitu. Z tohoto důvodu vydrží kváskový chléb mnohem déle než kvasnicový.

- Chléb z kvásku je i výrazně lépe stravitelný. V mouce je totiž přítomna látka s názvem kyselina fytinová, která může spolu s dalšími minerály vytvářet velmi těžce vstřebatelné sloučeniny ve střevech a zároveň odvádět z těla minerální látky. Kváskový chléb na rozdíl od chleba z droždí dlouho kyne. Díky tomu a díky přítomnosti kyseliny mléčné se zcela rozloží fytin přítomný v mouce. Dlouhá doba kynutí způsobuje přirozenou fermentaci, během které se bílkoviny rozkládají na aminokyseliny a tím je kváskový chleb lépe stravitelný a mnoho minerálních látek se stane teprve po dlouhé fermentaci pro člověka využitelnými. U chleba z droždí probíhá kynutí rychle (pro snížení nákladů), což způsobuje, že fytin není dostatečně rozložen. Zatěžuje organizmus, nadýmá a odvádí z těla důležité minerální látky jako vápník, zinek či hořčík.

Pro pečení chleba je nejlepší použít čerstvě namletou celozrnnou mouku, která si zachovává veškeré minerální látky, vitaminy a vlákninu. Použitím čerstvě namleté mouky získává domácí chléb plnou přírodní vůni i chuť.

Minimální trvanlivost: 13.1.2022
Země původu: Česká republika