Pšenice špalda je jednou z nejstarších kulturních obilovin. Za pravlast pšenice špaldy je obecně pokládána Mezopotámie. V historii byla špalda oblíbená pro svou ořechovou chuť ve střední Evropě zejména v německy mluvících zemích. Za její významný pokles v pěstování může především nástup Adolfa Hitlera, který vydal zákon zakazující její pěstování. Potřeboval zintenzivnit německé zemědělství. Špalda má totiž nižší výnosnost, a proto ji postupně vytlačila pšenice ozimá, která má větší výnosy a lepší vlastnosti pro pekaře. Dnes je bohužel tak přešlechtěná, že mnoho lidí má dnes alergii na lepek v ní obsažený. Různé zdroje uvádějí, že u některých onemocnění souvisejících s nesnášenlivostí lepku je špalda ve srovnání s jinými obilovinami obsahujícími lepek lépe tolerována.

Co špalda obsahuje:
Špaldové zrno má vysoký obsah tzv. „pomalých" sacharidů (pomalu se vstřebávajících). Špalda je ceněna především pro vysoký obsah kvalitních rostlinných bílkovin. Ze zdravotního hlediska se špaldě připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému a cení se její lehká stravitelnost a kratší doba vaření než u pšenice ozimé.

Klíček špaldy je významným zdrojem nenasycených mastných kyselin, vitaminů a to zejména skupiny B, rostlinných enzymů, a dalších cenných látek, zejména: fosfor, hořčík, měď a zinek. Dále pak obsahuje látku zvanou Thiokyanát, který spolu s beta karotenem působí regeneračně na tělní buňky a chrání proti infekcím.

Vláknina obsažená ve špaldě, má jemnou strukturu vláken a podporuje trávení a střevní peristaltiku.

Naklíčená špalda a špaldové osení (mladé lístky - mohou se vypěstovat doma v květináči nebo na záhonku) jsou zdrojem vitamínů, minerálních látek a rostlinných enzymů. Jejich zvýšený příjem je důležitý zvláště na konci zimy a v předjaří – působí při překonávání jarní únavy a při prevenci nemocí.

Více informací:
Při pěstování má špalda nízké nároky na živiny – nemusí se tolik hnojit a dobře se vyrovnává s vyššími dešťovými srážkami. Tak je předurčena pro pěstování hlavně v ekologickém zemědělství a zažívá velký rozmach i v naší zemi i když má nižší výnosy než pšenice ozimá. Její pěstování se začíná rozvíjet také na americkém kontinentě.

Pro člověka je z výživového hlediska v kuchyni lepší upravovat celá zrna nebo čerstvě namletou mouku. Totiž zrno, které je schopné života – vyklíčení, má pro člověka i jinou kvalitu než která se běžně uvádí v tabulkách – a to je odborně řečeno „vitální radiace potravin". Česky – živost potravin.... Zrno omleté, ze kterého se dělá mouka bílá (vlastně samý lepek), už by tedy rozhodně života schopné nebylo.

Někteří lidé se diví: Mám jíst celou pšenici? Nejsem přece slepice! – lidé si často vůbec neuvědomují, že veškeré pečivo či těstoviny jsou vyráběny také z původně celého zrna, jen si to neumí uvědomit v souvislostech. Často se tak posmívají těm, kteří jí pšenici celou (tedy ale tu nejhodnotnější).

Složení: PŠENICE špalda*. *produkt kontrolovaného ekologického zemědělství

Alergeny: Lepek

Skladování: Skladujte při teplotě do 25 °C a relativní vlhkosti vzduchu do 70 %.

Legislativní zařazení: Obilný mlýnský výrobek - obilovina pro přímou spotřebu.

Výrobce: PRO-BIO, obchodní společnost s r.o., Lipová 40, 788 32 Staré Město, okr. Šumperk

Výživové údaje na 100 g:

Energetická hodnota 1 530 kJ / 362 kcal

Tuky: 4,1 g

z toho nasycené mastné kyseliny: 0,5 g

Sacharidy: 61,0 g

z toho cukry: 4,8 g

Vláknina: 9,5 g

Bílkoviny: 15,0 g

Sůl: 0 g

Minimální trvanlivost: 9/2022
Země původu: Česká republika