Návody a recepty

Pickles - recepty

picklesProces fermentace nám zeleninu tak nějak předtráví a stane se z ní velmi lehké, chuťově podmanivé a hlavně léčivé jídlo. Tradičně se doporučuje dávat si dvě polévkové lžíce kvašené zeleniny na závěr každého jídla.

Pickles označuje zeleninu kvašenou pomocí bakterií mléčného kvašení (tzv. anaerobní fermentace). Tento proces konzervace zeleniny je lidstvu znám tisíce let a je jedním z důležitých prvků přirozené zdravé výživy. Kvašené zelí bylo součástí české a moravské lidové stravy, než ho vytěsnily moderní potravinářské produkty, které nemají již s původní recepturou nic společného. Do receptu můžete použít zeleninu dle své fantazie: bílé a červené zelí, cibuli, mrkev, červenou řepu, petržel, křen, ale také třeba cuketu, okurku, rajčata, květák, ředkvičky, ředkve nebo kapustu.

Na výrobu pickles budeme potřebovat větší nádobu a menší talířek, který zatížíme sklenicí písku či vody. Pokud chcete vyrábět pickles častěji, můžete si pořídit tzv. kvašák – speciální nádobu pro kvašení, která má praktickou vnitřní pokličku, kterou můžete zatížit pomocí dřevěného kolíku umístěného do otvoru horní pokličky a uchyceného gumičkou.

Jeden ze základních receptů:

• 1kg zeleniny (zelí, mrkev, řepa, cibule, kapie)

• kmín (dle chuti)

• trocha čerstvého křenu

• 1 lžička soli

Zelí, řepu, cibuli a křen nakrájíme najemno. Mrkev nastrouháme nahrubo. Vše smícháme dohromady, přidáme mořskou sůl, kmín a dobře propracováváme rukama, až pustí šťávu. Potom ji začneme pěchovat do nádoby. Pokud nemáte kvašák, tak zeleninu v nádobě musíte zatížit talířkem a kamenem či sklenicí s vodou.

Nádobu se směsí necháme 3 až 5 dní kvasit při pokojové teplotě (kdo spěchá, stačí 2 dny, ale zelenina nebude tak měkká). Jakmile je zelenina zkvašená a je v ní poměrně hodně šťávy, můžeme si ji přendat do malých skleniček, které dobře uzavřeme a uschováme v ledničce. Snížením okolní teploty se kvašení zastaví. Takto upravená zelenina vám vydrží až 3 měsíce. Podmínkou však je, aby byla po celou dobu zcela ponořená ve šťávě. Pokud zelenina sama nepustí šťávu tak, aby byla ponořená alespoň 1–2 cm, zalijte ji převařenou vychladlou osolenou vodou.

Vodní pickles:

Oblíbenou zeleninu – třeba jemně krájené zelí a kolečka mrkve – vložíme do zavařovací sklenice a zalejeme studenou vodou tak, aby byla zelenina celá ponořená, zasypeme čajovou lžičkou přírodní soli a necháme na tácku pracovat. Pozor – víčko nezašroubujeme, jenom položíme, aby mohly odcházet plyny. Do dvou dnů začne zelenina bouřlivě bublat a tak oceníme tácek, na který nám poteče lehce „příjemně smrdutá" kvašená tekutina z velmi živého obsahu lahve. Na povrchu se začne tvořit pěna, kterou můžeme, ale také nemusíme odebírat. Podstatné je se procesu věnovat a alespoň třikrát za den vzít vidličku a zeleninu, kterou bublinky tlačí nahoru, zase stlačit dolů a ponořit ji. Kdybchom se neúčastnili, začala by nám zelenina na vzduchu plesnivět a dílo by bylo zmařeno. Asi za týden v pokojové teplotě je zkvašeno, lahev se uklidní a my můžeme očistit její povrch, dolít ji osolenou vodou až po úplný povrch, zavíčkovat na těsno a uložit do chladu, kde bude dál vodní pickles dozrávat – klidně celé měsíce. Má velmi dlouhou trvanlivost.

Zelenina kvašená v láku (tzv. rychlokvašky):

Na tento způsob kvašení používáme celé okurky nebo malá rajčata. Příprava láku: litr vody svaříme se lžící soli a necháme vychladnout. Do kvašáku naskládáme zeleninu, přidáme kopr, celerovou nať a tři kolečka křenu, zalijeme vychladlým lákem a zlehka zatížíme. V teple kvasíme zhruba týden

 

 

Zpět

Nabídka dne
Quinoa BIO

Quinoa BIO

mimořádně kompletní a vyvážená potravina v BIO kvalitě
56 Kč
Dýňová semena česká

Dýňová semena česká

čerstvá semínka z české produkce
32 Kč